Úpa je krkonošská řeka se dvěma dost odlišnými tvářemi. Pramení vysoko pod Sněžkou a hned v horní části dává najevo, že to není voda pro každého a za každého stavu. Úsek od Pece pod Sněžkou je teoreticky sjízdný už zjara nebo po vydatných deštích, ale kvůli režimu KRNAPu je potřeba povolení a navíc je tu řada míst, kde vodáky zdržují jezy, kaskády a obtížné přistávání v sevřeném korytě. I proto se běžněji začíná níž, třeba od Bohuslavic, Suchovršic nebo Havlovic, kde už řeka stále umí být svižná a zajímavá, ale není tak nekompromisní jako pod horami.
Nejhezčí pověst má střední tok od Trutnova směrem k Ratibořicím. Úpa se tu vine lesnatým údolím, později proplouvá krajinou spojenou s Babiččiným údolím a právě Ratibořické údolí je pro spoustu vodáků tím úsekem, kvůli kterému se na řeku vracejí. Je ale dobré nezapomenout, že romantika tu jde ruku v ruce s respektem k vodě: Viktorčin splav ani další stupně nejsou místem pro hrdinství. Od České Skalice se pak Úpa uklidňuje, bývá téměř celoročně sjízdná a mění se v příjemnou řeku pro otevřené lodě, rodinný výlet i klidnější dojezd k Jaroměři. Právě tahle proměnlivost dělá z Úpy řeku, která má co nabídnout zkušenějším i těm, kdo hledají hezkou vodu bez velkého davu.
Poptat lodě na Úpě