Bílina patří k řekám, které si člověk nezamiluje kvůli pohlednicové krajině, ale kvůli tomu, že jsou vodácky své. Pramení v Krušných horách, protéká severočeskou krajinou poznamenanou těžbou i průmyslem a právě proto umí být překvapivější, než by člověk čekal od řeky s takovou pověstí. Jakmile se na ní objeví trochu lepší voda, proud slušně táhne, obtížnost zůstává většinou na rozumné úrovni a z Bíliny je rázem poctivá jednodenní či delší jarní voda pro posádky, které nehledají naleštěnou klasiku, ale řeku s vlastním charakterem.
Nejčastěji se vyráží od města Bílina nebo od autokempu Kyselka a dál po proudu přes Hostomice, Dolánky a nižší severočeské obce řeka střídá regulovanější pasáže s užšími úseky, peřejkami, jezy a místy, kde je potřeba počítat s padlými stromy nebo jinou překážkou. Právě to dělá z Bíliny zajímavější vodu, než jak působí na mapě. Není vyloženě těžká, ale nechce úplně usnout na pádle. Praktický dojezd bývá do Trmic, protože níž už řeka vstupuje do průmyslového okolí Ústí nad Labem a jako závěr výletu to ztrácí kouzlo. Kdo ale vezme Bílinu takovou, jaká je, dostane poctivou severočeskou řeku, která má tah, kus drsnější atmosféry a překvapivě dobrý vodácký rytmus.
Poptat lodě na Bílině