Orlice vzniká soutokem Tiché a Divoké Orlice v Albrechticích a hned od začátku dává najevo, proč ji mají vodáci tak rádi. Je to řeka klidná, široká tak akorát pro otevřené lodě, plná meandrů, hlinitých břehů, písčitých pláží a dlouhých táhlých zatáček, v nichž se člověk spíš kochá než pere s vodou. Obtížnost zůstává na ZWC a celý spojený tok až k Labi je většinou sjízdný téměř celoročně, takže Orlice bývá spolehlivou volbou i tehdy, když jiné řeky zrovna vodou nehýří. Právě proto se sem často jezdí na pohodové víkendové plavby, s dětmi, ve větší partě nebo jen tak na jistotu.
To ale neznamená, že je Orlice nudná. Proud v meandrech občas zatáhne loď do vrbiček, v hlinitých stěnách hnízdí vodní ptáci a při troše klidu bývají na řece vidět ledňáčci, volavky i další život, který by na rušnější vodě snadno zanikl. Velkou výhodou je i to, že na spojeném toku čeká v zásadě jen jeden hlavní jez, zato několik pěkných zastávek po cestě: oblast Sutých břehů s památníkem československých letců, Podorlický skanzen v Krňovicích nebo Třebechovice pod Orebem s muzeem betlémů. Kdo chce, může si k tomu přidat i Divokou nebo Tichou Orlici a udělat si z celé oblasti krásnou vícedenní vodu bez zbytečného shonu.
Poptat lodě na Orlici