Metuje patří k řekám, které umějí během jednoho splutí ukázat hned několik různých nálad. V horní části pod Teplicemi nad Metují a Českou Metují teče krajinou broumovského výběžku, na jaře nebo po deštích je svižná a pořád dost čitelná i pro otevřené lodě. Pak se ale začne proměňovat. Největší jméno má samozřejmě úsek zvaný Peklo mezi ústím Olešenky a Novým Městem nad Metují, kde se údolí sevře, proud zrychlí a z klidnější výletní řeky je najednou voda, která chce zkušenější ruku. Právě tady stojí i známá Bartoňova útulna, výletní místo spojené se jménem Dušana Jurkoviče, takže člověk na Metuji nesjíždí jen řeku, ale i kus hodně osobité krajiny.
Pod Novým Městem se Metuje znovu uklidňuje a začíná být zajímavá jiným způsobem. Řeka se tu větví na Starou a Novou Metuji, takže si vodák může vybrat mezi přímočařejším tokem a romantičtějšími meandry, kde je víc vrbiček, lávek, jezů a soustředění na stopu. Právě tahle část dává Metuji vlastní charakter a odlišuje ji od jiných východočeských řek. Kdo chce kratší sportovnější zážitek, pamatuje si Peklo. Kdo má rád dlouhou klidnější vodu s překvapivě živým proudem a proměnlivou trasou, vrací se sem kvůli dolnímu toku až k Jaroměři. I proto je Metuje řeka, na které si svoje najdou jak zkušenější vodáci, tak posádky hledající neokoukaný víkend na vodě.
Poptat lodě na Metuji